Židovský hřbitov

Státem chráněná kulturní památka, židovský hřbitov v Brně-Židenicích, je největším židovským hřbitovem na Moravě a ve Slezsku. Je nejstarším brněnským hřbitovem, přestože mezi židovskými hřbitovy se řadí mezi nejmladší.

Židovský hřbitov od svého založení v roce 1852 až do současnosti slouží svému účelu – pohřbívání Židů. Hřbitov měl původně jen provizorní obřadní síň, byt hrobníka a jednoduchou ohradu. V roce 1900 byla provizorní obřadní síň zbořena a na jejím místě byla postavena nová v maursko-byzantském slohu s velkou bránou podle návrhu stavitele Onderky. Malířské práce v interiéru obřadní síně provedl Ludwig Karman. Spolu s ní byl postaven i nový zahradnický domek u vchodu na hřbitov. Stavební úpravy v první polovině 20. století realizovaly brněnské židovské firmy Alfred Zeisel, Leopold Druckner, Hugo Kirschner a Leopold Goldmann. Zahradní plány vypracoval v roce 1926 Josef Kubíček. Pohřbívání nebylo přerušeno ani okupací v roce 1939. Další úpravou prošel hřbitov v letech 1972–82 a obřadní síň s přilehlými prostorami byla restaurována na začátku 21. století. 

Na ploše 3 hektarů, která je rozparcelovaná na 40 oddělení, je uloženo přes 11 400 lidí. Pochovány jsou zde osobnosti z oblasti politiky, kultury, vědy, hospodářství a náboženství, jako například rabíni Baruch Placzek a Richard Feder, novinář Hieronymus Lorm, mecenáš Heinrich Gomperz, herec Hugo Haas, primabalerína Alice Flachová nebo psycholožka Věra Capponi. V areálu se zachovalo přibližně 6 500 náhrobků, od jednoduchých skromných pomníčků z různých materiálů až po výstavné rodinné hrobky z nákladné černé švédské žuly.

Prohlídka je zaměřená nejen na židovské rituály spojené se smrtí a pohřbíváním, ale i na historii brněnské židovské obce a významných osobností židovského původu, které podstatnou měrou zasáhly jak do života židovské komunity, tak i do chodu a tváře města Brna. Odehraje se částečně v obřadní síni a větší měrou v exteriéru hřbitova.