Likusák je jedním z 11 brněnských Nízkoprahových zařízení pro děti a mládež. V čem je jejich služba nízkoprahová? „Nízkoprahovost ve zkratce znamená co nejmenší bariéru pro klienty, a to v mnoha směrech. Jednou ze zásadních vlastností nízkoprahu je to, že k nám klienti chodí dobrovolně. Sami si můžou vybrat, jaký typ podpory a pomoci od nás chtějí a v rámci toho u nás mohou trávit i volný čas, který je důležitý k navázání dobrých vztahů,“ vysvětluje pojem nízkoprahovosti vedoucí Likusáku Barbora Peterková. Služba navíc funguje anonymně, ti, kteří se rozhodnou službu využívat musí sdělit jen svůj věk a jméno, které však může být jen přezdívkou. Nízkoprahový klub se snaží dětem a mladistvým být přístupný také otevírací dobou: „Jsme otevření v době, kdy mají klienti čas naši službu využívat. To znamená odpoledne po škole nebo práci,“ doplňuje Barbora Peterková. Hlavním omezení je věk, služby Likusáku jsou totiž určeny pro mládež ve věku od dvanácti do šestadvaceti let.
Přímo klub navštěvuje několik desítek dětí a mladistvých. „Většinou se k nám dostane někdo nový tak, že ho dovede jeho kámoš, který už nás zná. Někteří k nám také začnou chodit po tom, co je oslovíme v terénu,“ nastiňuje vedoucí Likusáku získávání nových klientů. Jejich celkový počet pak vedoucí odhaduje přibližně na dvě stě osob. Klub totiž funguje ve třech oblastech. Kromě té ambulantní, tedy samotného klubu, je služba poskytována také přes sociální sítě a v terénu. „Při terénní práci aktivně chodíme po městě a vyhledáváme místa, kde víme, že se mladí schází nebo by se scházet mohli, a taky podle toho jak se chovají, jestli třeba kouří nebo někteří už pijí alkohol… A když vyhodnotíme, že spadají do naší cílovky, tak je oslovíme a nabídneme jim naše služby. Často je zaujme to, že je naše služba zadarmo a nemusí o sobě sdělovat žádné údaje, a taky že se s nimi od začátku bavíme jako rovný s rovným,“ popisuje práci v terénu Barbora Peterková.
Sociální služba Likusáku není specializovaná na jeden konkrétní problém jako je například drogová závislost nebo domácí násilí. Mimo pomoci v již zmíněných oblastech klienti naleznou podporu také s hledáním práce či brigády nebo v řešení problémů ve škole. Pomocnou ruku zde děti a mladí ve zkratce dostanou téměř ve všem, co je na sociální úrovni zrovna trápí, ať už jde o jakoukoli oblast. “Například jsme taky pomáhali jednomu klukovi organizovat bikerské závody. Pomáhali jsme věc domluvit se starostou... Je to hodně různorodé,“ ilustruje vedoucí Likusáku pestrost jejich práce. Snaží se o to aby si klient podnikal kroky k řešení svých problémů sám, pokud si však neví rady, pracovníci Likusáku pomohou zprostředkovat odbornou pomoc nebo jiný kontakt.
Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež tedy představuje bezpečný prostor, kde mohou jeho klienti trávit svůj volný čas, najít si kamarády a zároveň u pracovníků vyhledat pomoc a svěřit se se svými problémy. „Děti si nejvíc chválí ten prostor, že tady můžou jen tak být a zároveň, že nám můžou svěřit svoje starosti a že je bereme takový jací jsou,“ vysvětluje vedoucí Peterková.
Při vstupu do objektu nízkoprahu se člověk ocitne ve vstupní chodbě, ze které se dá vlevo vstoupit do kanceláře zaměstnanců nebo jít přímo do klubu, který je logicky největší místností, kde klienti mohou trávit svůj čas mnoha způsoby. „V souvislosti s prací s klienty se nám velmi líbí, že oproti jiným nízkoprahům, které bývají třeba hodně členité, je tu jen jeden hlavní velký otevřený prostor, kde trávíme čas všichni pospolu“ chválí si budovu Barbora Peterková. V čele místnosti stojí barový pult, za kterým je obvykle klientům k dispozici některý ze sociálních pracovníků. Stěnu za ním pokrývá velká malba džina z láhve, která celé místnosti vévodí. Vedle něj jsou na oranžové stěně v komiksových bublinách vypsány pravidla klubu, a také práva těch, kteří ho navštěvují. Nicméně i na dalších stěnách září barevné malby nebo graffiti, některé z nich jsou vytvořené přímo klienty. Vlevo od barového pultu se pod okny nachází kolem stolku nachází pohodlné sezení , vedle něj pak boxovací pytel a pingpongový stůl. Na protější straně pak nalezneme dvojici setů stolního fotbálku. Kromě toho hlavní klubový prostor vede do zbývajících třech menších místností. Jednou z nich je takzvaná „chill místnost“, která je rovněž pestře vymalovaná a kde může člověk v menším soukromějším prostoru, jak odpočívat, tak i malovat. Další místnost funguje jako sklad s dalším vybavením. Poslední z místností slouží k soukromým konzultacím klientů s pracovníky klubu. Je také vybavená počítačem a tiskárnou, a může tak být rovněž klidným místem pro plnění školních nebo pracovních úkolů. Pestré a zářivé vzezření interiéru, na jehož podobě se klienti mohou podílet, je v přímém kontrastu s utilitárním zevnějškem nízkoprahu.
Likusák je součástí neziskové organizace Ratolest Brno, pod kterou spadá také nízkoprahový klub Pavlač na Vranovské ulici. Mimo jiné provozuje také Centrum pro ohroženou rodinu a Centrum prevence a resocializace.
Autor: Filip Zikmund
Pořízeno za finanční podpory Stautárního města Brna v programu Kreativní Brno.
